Ostravský MAniFest 2010

28.9.2010 by Lusi -

manifest10

Máme za sebou další ostravský MAniFest, který byl… stejný jako vždycky. Hurá! Po hořkých zkušenostech z letošního Advíku můžu s radostí konstatovat, že aspoň MAniFest zůstává stále MAniFestem, což je moc dobře. Tento „chlastcon“ se letos konal tradičně v hospodě U Josefa v ostravském Kr. Poli v termínu 18.-19.9., tedy od sobotního dopoledne dokud kdo vydržel do nedělního rána.

MAniFest je akce jako žádná jiná. O jeho nezaměnitelné atmosféře jsem se podrobněji rozepisovala v reportu před dvěma lety. Od té doby se nic zásadního nezměnilo. MAF je stále akcí především o hospodě o setkávání a v tomhle směru plní svůj účel dokonale. Letos se mi zde opět povedlo setkat se a pokecat s lidmi, které jsem už delší dobu neviděla, a probrat s nimi všemožná zásadní témata na úrovni i pod ní.

maf10_hrofo

Ale teď už popořádku:

Většina Pražáků vyrazila do Ostravy už velmi brzkým ranním vlakem v 6:11. My zvolili o něco rozumnější variantu v 8:11. Na Svinově jsme nabrali A-san a na místo určení jsme dorazili okolo jedné. Zrovna v tu dobu se zvedali Mňangačiči a přidružená individua k výpravě na oběd, tak jsme se moc dlouho nezdrželi a přidali se k nim. U Ferdinanda vařili moc dobře. A podivné typicky manifestovní debaty začaly už zde. Dozvěděli jsme se například něco o Grekových a jiných fetiších a pár dalších věcí, bez kterých by se mi spalo klidněji.

maf10_facenordPo-o přišel čas podívat se na nějakou tu přednášku do sálu. (I když spontánních přednášek mimo sál probíhalo nespočet a postupem noci se jejich četnost zvyšovala a kvalita snižovala ;) Přednášku, na kterou jsme ve tři odpoledne zašli, měl Fejsík a tématem bylo sumo. Byla překvapivě mnohem zábavnější, než její téma na první pohled slibovalo. Jediným mínusem bylo jakési selhání techniky, kvůli kterému šla prezentace spustit jen ve velmi svérázné formě. Ale ani to, že občas šlo na slajdu pořádně přečíst třeba jen jedno slovo, nebránilo všeobecnému veselí.

V mém osobním programu dále následovala volná zábava, která zahrnovala posezení s poměrně velkou částí Manga-Fanu, kterou jsem po delší době moc ráda viděla. Náš vesměs poklidný pokec zpestřil příchod, monolog a odchod Piolose od našeho stolu, který se ovšem v místních podmínkách dal považovat za poměrně zábavný a neškodný.

Podvečerním hlavním bodem programu byla Grekova přednáška, o tom, jak se chovat k zasloužilým otaku, která byla vlastně spíše diskusí. Vinou nulového nazvučení, nešťastné volby formy přednášky, zvýšené hladiny alkoholu v krvi publika a pár dalších faktorů, se však přednáška po slušných úvodních 10 minutách bohužel jaksi rozplizla (vážně mě lepší slovo nenapadá) a ve výsledku si z ní nikdo moc neodnesl.

maf10_ostravarTéma ale bylo pěkné a každý měl pocit, že k tomu má co říct, proto se v debatách na toto téma pokračovalo ještě několik dalších hodin na půdě venkovní zahrádky v poněkud komornějším počtu. Doufám, že moje snahy pozměnit Grekovy pesimistické představy o tom, že všichni mladší otaku jsou neschopní a neochotní něco dělat pro komunitu, se nakonec neukážou jako zbytečné a příliš naivní a brzy budu mít dost nových důkazů pro podporu svých tvrzení. Takže milí čtenáři, pokud jste mladí, schopní a ochotní pomáhat třeba na Akiconu, hlaste se, ať mám nějaký důkazní materiál (a Akicon levnou pracovní sílu ;o)

Abych se však vrátila k MAFu a jeho oficiálnímu programu, v deset se měl promítat japonský hraný film Fish Story, který jsem poprvé viděla na letošní FilmAsii, okamžitě jsem si ho strašně zamilovala a moc jsem se těšila, že se na něj v Ostravě budu moct znovu podívat. Což o to – film běžel, jak měl, ale titulky k němu byly bezmála katastrofální. Nedovedu si moc představit, že by to někdo byl napoprvé s těmito titulky schopný celé pochopit, natož si to užít. Už jen to, že zásadní píseň, která prostupuje celým filmem, byla přeložená pokaždé jinak, byl velký fail. A pak nějaké ty translátorové lahůdky tomu taky moc nepřidaly. „Beats me“ přeloženo jako „Tluč mě“ jsem opravdu dlouho neviděla :D Vlastně asi nikdy. Jako polehčující okolnost můžu organizátorům připsat aspoň to, že ty titulky neměli na svědomí oni. Díky tomu, že jsem film znala, jsem se tím mohla aspoň bavit. Ovšem pro ty, co film ještě neviděli, to musela být docela škoda. Ale stejně jsem ráda, že se to na MAniFestu vůbec pouštělo.

Dále už MAF probíhal pouze ve znamení bezbřehého tlachání v hospodě a pozorování rozličných individuí s různým procentem krve v alkoholu. Za zmínku stojí například Trpaslíkovo hudební vystoupení a následná přednáška nebo možná výzkum o mužích a jejich zkažených záměrech.

Slečna s přezdívkou Taja byla také pozoruhodným zjevem, který si potřásl tlapkou s každým účastníkem akce minimálně třikrát. Ovšem obávám se, že další den už o tom stejně nevěděla. Já se s ní poprvé „seznamovala“ na dámských záchodcích a vzhledem k tomu místu jsem mohla být ráda, že šlo jen o podání ruky. Ony totiž dámské záchodky a věci na nich se odehrávající už někdy od odpoledních hodin byly vůbec kapitolou samy o sobě. Těm bylo lepší se vyhýbat.

V jistou brzkou ranní hodinu jsem usoudila, že bude nejchytřejší jít spát a tak jsem také učinila. Kombinace teplého spacáku a teplého oblečení udělala doslova zázrak, a tak jsem spala nepřetržitě krásných asi 4 a půl hodiny. Vzbudila mě až DJ Sušenka svým ranním AMV mixem s různou intenzitou hlasitosti. Následoval už jen velmi brzký oběd, rozlučka a hromadná cesta domů vlakem, kterou většina účastníků výpravy poctivě prospala.

maf10_sal

Jak jsem naznačila v úvodu, MAniFest opět nezklamal. Splnil vše, co se od něj čekalo a většině návštěvníků ještě přihodil bonus v podobě Rýmičky jako suvenýru. V tom, jaký je, je MAF jednoduše nejlepší. Dost jsem si ho užila a když to vyjde, tak ostravské periferie příští rok za stejným účelem opět ráda navštívím.

 

~foto (c) Gorthaur

 

6 komentářů: “Ostravský MAniFest 2010”

  1. Veve napsal:

    Vidíš, vám Piolos od stolu odešel, nám u něj usnul:D A nevím, jestli té otázky nebudu litovat, ale… co se sakra dělo na dámských záchodech?! Já myslela, že ke katastrofám docházelo jenom na těch pánských. A mrzí mě, že jsem přišla o Trpaslíkovu hudební produkci, ovšem jeho přednáška o mužích zůstane v mém srdci a v mé mysli opravdu navždy!
    Už se vážně těším na příští rok:o)

  2. Mitsuki napsal:

    Nahodou k nam se Taja hlasila i rano :)) Vypadala navzdory svemu stavu velmi zive, jen lehce „pokrcene“. Kdyz jsem se podivila nad tim, ze vubec zije, tak se zatvarila tak, ze je ji cela situace velmi trapna a v ramci moznosti rychle se vyparila :)

  3. Lusi napsal:

    Veve: Nechceš to vědět. Opravdu. Kdyžtak někdy osobně ;o) A Trpaslíkovo hudební vystoupení (dokonce i s písničkou na přání) se konalo u toho samého stolu, kam nám pak přišel dát tu přednášku (i když si doteď nejsem jistá, jestli to byla přednáška, nebo chtěl, abychom mu ten názor začali vyvracet), tak je zvláštní, žes ho prošvihla. Asi jste byli zrovna na té protiusínací procházce.
    Mitsuki: Já se divila, že ještě žije (rozuměj neodpadla a neusnula) asi pětkrát během večera v intervalu asi hodiny a půl :D

  4. Veve napsal:

    Dobře, já si počkám. Ale teď jsi mě vážně trochu vyděsila:D
    A jo, asi jsme zrovna byli na procházce, což mě teď velmi hněte. Protože slyšet zpívat Trpaslíka, to se člověku nepodaří každý den:o)

  5. Lusi napsal:

    Veve: Každý den možná ne, ale každý druhý con určitě (aspoň co se týče Rozvíjej se poupátko) :D

  6. ledman napsal:

    Jo, letos na Akiconu si ho už nesmím nechat ujít :))

Napsat komentář