Akicon 2011 – střípky za zákulisí

9.1.2012 by Lusi -

Již osmý ročník pražského festivalu japonských animovaných filmů a kultury máme opět úspěšně za sebou. Letos se konal v termínu 19. a 20. listopadu 2011 už tradičně v kulturním centru Zahrada a jeho ústředním mottem bylo „Co Japonec, to muzikant“. Vše se tedy motalo kolem hudby v anime a hudebních anime… nebo ne? A co měli sakra znamenat ti poníci? Následující článek se na to pokusí odpovědět.

Akicon je můj velmi oblíbený a svým způsobem domovský con. Účastnila jsem se tedy opět v pozici organizátorské, a to dokonce s mnohem větším podílem, než jsem původně měla v plánu. Ale co, Akicon za to stojí. V reportu tentokrát vypíchnu jen 3 zásadní témata, která pro mě definovala celý letošní ročník. Podrobný soupis toho, kde jsem celou dobu pobíhala, přednášela, plašila a s kým jsem si kde o čem povídala, by nejspíš moc záživný nebyl a programu jsem zas tolik neviděla.

Přesto byl z mého pohledu Akicon letos velmi vydařený a budu se (společně s vámi, doufám) těšit zase na příště. A teď už k těm třem stěžejním pilířům.

Poníci

Od chvíle, co jsem si všimla, jak parazitně a neúnavně se šíří popularita dětského seriálu My Little Pony: Frienship is Magic mezi mňangačiči, tušila jsem, že to na Akiconu nemůže projít bez povšimnutí. Já jsem samozřejmě tímto fenoménem taky byla zasažena. V době, kdy už toho byly plné internety, jsem totiž ani já nevydržela a ze zvědavosti podlehla. Tento seriál můžu vřele doporučit při chřipce a nachlazení :) Ve chvíli, kdy ležíte v posteli s horečkou a nemáte mozkovou kapacitu na nic kloudného, jsou poníci k nezaplacení. Empiricky ověřeno.

Ale zpět k jejich invazi na Akicon. Když jsem pár týdnů před Aki zjistila, že krom toho, jak moc teď poníci frčí v Dejvické čajce, se na Akicon ještě chystají z Brna cosplayerky poníků a zahlédla jedno klíčové slovo v anotaci k hintzuově přednášce, bylo mi už úplně jasné, že poníci budou neoficiálním tématem a ústředním motivem celého Akiconu a kdo nebude mít v přednášce jediného poníka, bude „úplně odkecanej“ :) Tak jsem se podle toho zařídila. A nebyla jsem jediná.

Poníci prostě byli úplně všude, toho si musel všimnout úplně každý, dokonce i ti, kteří na akci vůbec nebyli (z kteréhokoliv reportu). Korunu tomu všemu nasadila Grekova „přednáška na přání“, pro kterou letos diváci na internetu vybrali a odhlasovali téma „Slash v MLP“. Přednášku jsem neviděla, protože v tu samou dobu probíhala v jiné místnosti organizátorská porada k Animefestu, ale údajně byla velice epická. Tipla bych si, že nikdo neodjel nepoznamenán…

Grek vs. Lusi: The AkiWars

Přátelské popichování, vzájemné hecování a nejrůznější sázky jsou kořením každé pořádné akce (všichni se těšíme příští Animefest na Aldyho v cosplayi, ne? :) Tentokrát jsem se ovšem do jednoho takového mentálního souboje zamotala já… Následovat bude výklad událostí z mé silně subjektivní perspektivy. Řekněte si pak Grekovi o jeho verzi, ať si můžete udělat pravdivý obrázek :)

Všechno začalo (aspoň myslím) v čajce před Akiconem, kdy jsem na dotaz upřímně prozradila, co bude součástí mé přednášky o hudebních anime a co naopak ne. Greka informace o tom, že moje přednáška nebude obsahovat ani jeden Macross, evidentně silně zasáhla a bylo pro něj těžké se s tímto faktem smířit. Někdo moudrý navrhl, že by si Grek mohl připravit naopak přednášku pouze o Macrossech, která by tu moji skvěle doplňovala. Tento nápad sice Grek nezavrhoval, ale problém mé „neplnohodnotné“ přednášky to v jeho očích pořád neřešilo.

Ani pod tíhou jeho silných argumentů jsem se nerozhodla kostru přednášky na poslední chvíli měnit, nicméně jsem na začátek přidala jasné varování, že přednáška Macrossy obsahovat nebude a pokud to někoho uráží, měl by radši opustit sál.

Grek byl předem varován, aby v zájmu svého vlastního duševního zdraví na mou přednášku nechodil. A pokud už přijde, měl by se zdržet jakýchkoliv poznámek. Zde jsem dokonce použila výhrůžku „Budeš-li mi rýt do Macrossů, budu ti rýt do poníků“, což pro něj musela být vyhlídka dost děsivá, vzhledem k rozdílu rozsahu našich MLP znalostí ve chvíli, kdy byla výhrůžka vyřčena.

Uplynulo několik dní a nadešel čas mé přednášky. Tak si tak stojím na pódiu, upozorňuji na to, že nebudu mluvit o Macrossech a že kdo potká Greka, má mu pomoci ven z místnosti, když tu náhle se ozve na celý sál povědomý hlas z reproduktoru:

„Grek tě vidí…“

A já vidím Greka, jak vesele mává z promítačky.

„…a o Macrossech bude mít příští rok přednášku Grek“ pokračuji ve výkladu – to byla z mé strany prostě jasně logická reakce na takovouto provokaci…

Mohla jsem tušit, že se to neobejde bez protiútoku. Grek si s ním počkal až do úplného zakončení conu, kdy mu ovšem jeden divák skvěle nahrál na smeč. Divák totiž projevil prokleté přání, aby bylo více přednášek na přání. Toho se Grek samozřejmě chytil. Okamžitě použil útok podobný tomu mému a vyhlásil, že příští rok si přednášku na přání připravím i já. To bylo zákeřné. Ale má čest a smysl pro hec mi velí neustoupit a jít do toho. Příště tedy nejspíš můžete čekat nějaké to hlasování o tématu na mou přednášku. Pokud tedy v době Akiconu 2012 zrovna náhodou nebudu v Japonsku ;o)

Hudební beseda – Hrajeme písničky z anime

S nápadem uspořádat nějakou hudebně-hrací a zpívací besedu jsem si pohrávala už delší dobu. Hlavním důvodem byla v koutku hlavy hlodající myšlenka vzájemně seznámit a dát aspoň trochu dohromady nějakou hudební otaku komunitu. Když se můžou slézat příznivci všech možných minoritních otaku podkast, od AMVčkařů po švadleny, proč by nemohli i hudebníci? Vždyť co Čech, to muzikant, tak to by bylo, aby se jich pár nenašlo, ne?

Když se pak vyhlásilo téma Akiconu 2011, nemohla jsem odolat. Tohle tam prostě muselo být! Po nějakém čase plánovaní mi došlo, že vlastně nic moc extra plánovat nemá cenu, protože se předem nedá moc předvídat složení a nálada publika, na které to vlastně všechno záleželo. Připravila jsem si proto jen krátkou úvodní prezentaci a pár možných scénářů (včetně toho, že tam nepřijde vůbec nikdo a já se seberu a půjdu si dát někam něco k jídlu :) Reálně jsem ale čekala spíše dvě možnosti – buď, že tam přijde tak 5-7 vesměs akčních lidí/hudebníků, chvíli pokecáme a pak se budeme pokoušet společně něco produkovat, nebo, že přijde okolo deseti unavených pasivních lidí, řeknu jim, co mám na srdci, případně zodpovím nějaké dotazy a rozpustíme to.

Organizátorům programu jsem hlásila, že budu nejspíš chtít

místnost pro pár lidí s rozložením míst na sezení do „U“, takže jsem pak byla docela dost překvapená, když jsem přišla do místnosti, která měla židle seskládané do seriózního hlediště o asi 5 řadách a ještě na většině těch židlí seděli nějací lidé! Ale co, program besedoworkshopu byl naštěstí připraven pružně, tak jsem to nějak přizpůsobila. A nakonec to nedopadlo vůbec špatně.

Účastníci se většinou dobrovolně přiznali, kdo hraje na jaký nástroj, spolupracovali, poslouchali a po chvíli se i rozpovídali, takže se rozjela i ta víceméně plánovaná a snad přínosná, debata. Co mě ale s takhle početným publikem hodně příjemně překvapilo, byl fakt, že nakonec došlo i na to hraní a zpívání. A bez donucení. Zprvu se zapojovala jen menší část publika, nicméně dostatečně hlasitě (dík patří DanoviQ za dodání dětí, fléten a tamburín). U poslední písničky (s textově nenáročným refrénem), už pak zpívali (nebo aspoň otvírali pusu) spontánně snad úplně všichni, což mi udělalo ohromnou radost. Byli jste úžasní!

Přestože tahle z velké části improvizovaná akce nakonec dopadla úspěšně, měla rozhodně ještě dost much, které by se daly do příště vychytat, pokud bude nějaké příště. Odcházela jsem s opravdu fajn pocitem, ale zároveň taky s hlavou plnou desítek nápadů, jak to všechno ještě vylepšit (předem domluvených pár písniček se zveřejněnými notami a taby, zajištění dostupnosti klavíru, důraznější apel na přinesení vlastních nástrojů včas před akcí apod.). I když takhle skvělá záminka (hudebně zaměřený Akicon) pro pořádání tohoto druhu programu v dohledné době asi nepřijde, stejně bych ráda ještě někdy uspořádala něco v podobném duchu. Byl by zájem i z druhé strany? Dejte mi vědět!

 

fotky (c) Hejty


4 komentáře: “Akicon 2011 – střípky za zákulisí”

  1. Sykysan napsal:

    YES! Při zakončení Akiconu jsem tomu moc nevěřil, ale teď se tedy velice těším na tvou přednášku na přání. Snad budou návštěvnící milosrdnější, něž byli/jsou ke Grekovi:-)

  2. Lusi napsal:

    No, abych předešla tématům typu „ponožky v hentai“, o kterých bude většina sálu vědět víc než já i po pokusu o nastudování, uvažuju o tom, že to nějak ošéfuju… Asi to pořeším předvýběrem témat nebo útěkem do Japonska (zatím ho máme naplánované na „listopad“, takže je to úplně reálná možnost, záleží na cenách letenek :)

  3. Sykysan napsal:

    Hele, „problém“ s Japonskem řeší videokonference:-D To by bylo na český con opravdu revoluční:-D

  4. Lusi napsal:

    To je nápad! Doufám, že odhlasují přednášku „Japonsko ze šinkanesnu“ – zapnu videokonferenci a strčim ntb k okýnku :D

Napsat komentář