Report z mého prvního Advíku, psaný narychlo v euforii pár hodin po jeho skončení.
Před pár hodinami jsem se vrátila z ADVíku a byl to zážitek tak úžasný, že je hoden zápisu nebo alespoň pár narychlo spatlaných slov. Těžko říct, co všechno to způsobilo, ale já si ho prostě parádně užila. Určitě to bylo tím, že to byl první con (teda víkend ~_^), na kterém jsem byla celou dobu (tj. viděla jsem oficiální zahájení i ukončení. Yatta!) a byla okolo mě bezvadná sebranka lidiček (viz poděkování později).
Další bezkonkurenční věcí bylo, že jsem tam měla možnost vyzkoušet spoustu věcí poprvé (v naprosto slušném slova smyslu, na co jste zas mysleli?) Řeč je například o DDR. Ano, ještě před týdnem jsem při popisování DDR obracela oči v sloup a vyjadřovala se… řekněme s úšklebkem o lidech, kteří tomu propadli. Teď už nemám nárok… Tedy, pořád si myslím, že je to úchylná konina, ovšem zatraceně návyková a zábavná. Dalšími novými zkušenostmi pak byly taky Singstar, ve kterém vlastně vůbec nejde o zpívání (no vzalo mě to tak, že jsem si rovnou střihla i turnaj^^), Go, tvoření souvislých japonských vět, mlácení se potmě bokeny (pokud to nebyly bokeny, nemlaťte mě, ale Shingena, ovšem já se zmohla jen na vyjádření „dřevěné tyčoidní mečoidní tentononcy“, takže..ehm…popojedem) atd atd…
Největším zážitkem celého Advíku byla nejspíš Noční Anime Hra (obzvláště některá stanoviště), ale na paty se jí velmi velmi tlačí jisté dění v shounen-ai místnosti. Konkrétně myslím promítání Gakuen Heaven, kterého se zúčastnilo i několik kluků. Jejich zděšené výkřiky typu „No to snad nemyslí vážně“ a záchvaty nevolnosti ve chvíli, kdy většina holek byla polomrtvá smíchy, vytvořily nezapomenutelnou atmosféru… Ale výroba bišíka LIVE taky stála za to! A vůbec spousta věcí, o kterých kdybych se rozepsala, nebralo by to konce, takže bych radši přešla k tomu děkování (vzpomínáte, že když jsem tohle začínala psát, mělo to být „pár slov“? No holt byly dojmy silnější než já ^.^‘)
Poděkování
Na mém celkovém dojmu se podílelo strašně moc lidí a faktorů a já bych jim teď ráda poděkovala, zaslouží si to. Fakt.Takže díky:
- Úchylné Otakulandí skupince a okolí, konkrétně
- Kkaitou, že se mnou vytvořila (ne)porazitelný čičiteam, šla se mnou do všemožných šílených akcí a vůbec
- Shingentachi (Shingenovi+Dragonovi), našim úhlavním protivníkům, za to, že tak skvěle zvládali svou roli úhlavních protivníků (vlastně až moc dobře, s tím pátým místem v NAH to fakt přehnali. Pomsta bude sladká. Mwahahahaaaaaaa)
- Zuzce a Petrovi, kteří tam byli zataženi mírně bez vlastního přičinění, aniž by chudáci pořádně věděli, co je tam čeká. A jako anime téměř nedotčení (Petr), či dotčení, ovšem řádně nezdegenerovaní (Zuzka), museli určitě chvílemi trochu (víc) trpět (obzvlášť ve společnosti fangirls…)
- Orgům, přednášejícím, obsluhujícím a podobným živočišným druhům. Odvedli jste skvělou práci. Všichni. Ale přece jen si dovolím někoho vypíchnout…
- Trilovi a Rin za NAH(nejen), viz výše + lidem na stanovištích
- lidem obsluhujícím DDR, než jsme se to naučili používat a vlastně i potom, za jejich božskou trpělivost
- Akiko za skvostné přednášky, výrobu bišíka a odhalení pravého významu písně Y.M.C.A.
- vlastně taky Izorymu, že se na toho bišíka předělat nechal (+chodil s obvazem na krku až do večera
- Všem ostatním, co se podíleli na fantastické atmosféře. Zejména extrémním magorům, úchylům a podivínům. Vedle vás jsem si připadala jako menší magor, menší úchyl a menší podivín. DÍKY!
Je dost možné, že jsem ještě na někoho zapomněla…doplním až si vzpomenu (nebo až mi pošlete tři výhružné maily ;o)
červenec 2007
