Mé letošní postřehy z Animefestu, největšího českého anime festivalu, který se konal tradičně druhý květnový víkend v Brně, budou zas o něco kratší a stručnější. Čím víc jsem do organizace Animefestu zapojená, tím víc si na místě všímám především chyb a nedokonalostí a na nasávání festovní atmosféry mi zbývá stále méně času. Neznamená to ale, že bych si ho vůbec neužila. Na nějaký rozsáhlý report to ovšem nevydá. Zaměřím se tedy jen na pár témat, která mi letos přišla zásadní. Letošní Animefest byl pro mě rozhodně ve znamení crossdressingu, pedobeara a technických problémů.

Technické problémy

Začnu tím nejnepříjemnějším (abych pak mohla postupovat už jen k samým pěkným a zábavným věcem). Řeč je o technických problémech, které se vyskytují na Animefestu prostě pokaždé bez ohledu na cokoliv. Mám pocit, že technická sekce se na AF rok od roku připravuje déle a intenzivněji, ale na četnost a závažnost problémů to nějak moc nemá vliv. Nutno podotknout, že letos šlo dost často o průšvihy úplně jiného typu, než dřív (proč by se taky měly objevovat problémy, na které jsme připraveni, to by byla nuda, ne?). Faktem ale je, že technické problémy, chyby a výpadky letos jednoduše zase byly a je mi jasné, že to diváky musí otravovat. Nebojte, organizátory to taky štve. A jak.

Pro ty kteří na AF nebyli nebo problémy náhodou nezaregistrovali, nejzásadnější průšvih spočíval v tom, že jsme v jednu chvíli přišli o kompletní data z jednoho počítače, z nichž některá (např. titulky k ještě nepromítanému filmu) nebyla zálohovaná. Od toho se odvíjely všechny další větší problémy, zbytek pak byla klasika s nenadále nefunkčními mikrofony, prezentéry atd…

Já osobně si nejsem úplně jistá, které emoce týkající se letošních technických failů u mě všeobecně převažují. Jako přednášející jsem byla samozřejmě především smutná a naštvaná, že hlavní kiks, který si na nás technika nachystala, se odehrál zrovna během mé přednášky, přišla jsem tak o většinu videí a přednášce to dost ublížilo. Ač jsem se ji snažila zachránit ze všech sil, s těmi videi by bývala byla prostě lepší a křupavější.

Na druhou stranu jsem se o hlavním problému techniky dozvěděla už docela dost a vím, že šlo o chybu, kterou nečekali ani naši technici, ani sponzor, který notebooky zapůjčil, a není tedy moc fér se zlobit na jednu ani druhou zúčastněnou lidskou stranu. Když jsem pak slyšela a četla dobře míněné rady od diváků typu „příště by bylo dobré si to vyzkoušet předem, jestli vám ty videa fungujou“, bylo mi technické sekce spíš líto. Všechna videa byla samozřejmě odzkoušená, akorát když přijdete ve vteřině o všechny kodeky a o značnou část videí samotných, ani tisíceré zkoušení předem to nezachrání.

Tenhle případ by snad ovšem měly aspoň zčásti zvládnout zachránit záložní počítače, které v promítačkách sice byly, ale zrovna v případě tohohle selhání se na ně prostě nepřešlo, což jsem doteď nepochopila. Takže ano, byly tu i věci, které by se daly udělat líp a technická sekce není úplně bez viny. Však jsem si to s vrchním technikem už náležitě vyjasnila ;o)

Celkově se mi ale střídaly pocity vzteku (na techniky, techniku samotnou i na přemoudřelé radily, kteří naše techniky považovali evidentně za zcela neschopné a nekompetentní) s pocity smutku a lítosti, že to vrhá špatné světlo na celý festival.

Diváci to ale většinou brali s klidem a humorem a zdá se, že na AF nezanevřeli, což jsem moc ráda. Nemůžeme totiž zaručit, že na dalším ročníku k žádnému podobnému (nebo pravděpodobně zcela novému) technickému selhání zas nedojde.

Crossdressing a pedobear – samozvaná ústřední témata

Animefest sice nemívá žádné jednotné téma, nicméně občas nějaký ústřední prvek či myšlenka vykrystalizuje přímo na místě. Ačkoliv to tedy nebylo nijak plánované, zdálo se mi, že se celý letošní ročník motal okolo crossdressingu. A rozhodně to nebylo jen tím, že jsem na toto téma měla přednášku. O crossdressingu se mluvilo minimálně ještě v dalších třech přednáškách (Cenzura, Interweb a Manga pro dívky), což jsem při výběru tématu pro přednášku někdy v zimě naprosto nemohla tušit. Tehdy jsem se snažila najít jen nějaké přijatelně kontroverzní a pro diváky co nejzajímavější téma. Zjevně jsem se trefila do správného trendu.

I cosplayerů, kteří představovali osobu opačného pohlaví, než které jim bylo dáno od přírody, bylo požehnaně. Ovšem tady už může být můj pohled trochu zkreslený, protože pouze letos jsem si jich všímala úmyslně. Jsem moc ráda, že se mi někteří z nich přišli i předvést na pódium během mojí přednášky a vyplnili tak trapnou díru způsobenou výše zmíněnými technickými výpadky.

Jestli ovšem něco mohlo přebít crossdressing jako samozvané hlavní téma Animefestu 2011, byl to jednoznačně pedobear, který se v Brně vyskytl hned ve dvou živých exemplářích. Pokud nevíte kdo/co je pedobear, nebudu se snažit to vysvětlovat, nemělo by to cenu. Kdo se ale aspoň nějaký čas pohybuje po internetech, nejspíš bude vědět. Ostatní si v případě zájmu můžou pogooglit.

Jeden úchylný plyšák v životní velikosti byl z našich luhů a hájů, druhý byl dokonce zahraničním hostem, který na Animefest zavítal ze Slovenska. Tento pedobear už obrazil několik conů v několika státech a sám sebe nazval putovní atrakcí. Naši dva medvídci se stali okamžitě nejen neoficiálními maskoty conu, ale i předmětem zájmu všech návštěvníků a objektivů. Kdo neodjel z AF s fotkou s pedobearem, jako by nebyl. Vrcholem byla společná fotka, která měla být pseudopokusem o světový rekord v počtu žen a dívek na jedné fotce s pedobearem a vznikla improvizovaně ve chvíli, kdy bylo třeba vyplnit čas potřebný ke znovunačasování titulků zmizelých s kolapsem počítače. Na výsledky se můžete podívat třeba sem nebo sem.

AMV soutěž a má zčásti splněná předpověď

Musím předeslat, že co se týče AMV, mám vkus masového diváka. Rozlišuji pouze 2 dvoustupňové škály: líbí/nelíbí a zpracování OK/technické chyby, kterých si všimnu i já. Ještě tedy dokážu ocenit, když má AMV vtip nebo nápad a, jelikož jsem hudební freak, podstatnou roli pro mě hraje i výběr hudby. Jinými slovy, je-li v tom dobrý song, jsem ochotná odpustit i nějaké ty technické lapsy.

Díky tomuto neodbornému pohledu na soutěžní AMV jsem často dost dobře schopná odhadnout výsledky, které pak většinou z velké části odpovídají mému osobnímu žebříčku.

Favoritem letošního ročníku se pro mě už ve webovém předkole pro české autory stalo AMV Soutěž, které mě dostalo především jak jinak než písničkou. Něco tak random a chytlavého se prostě musí dostat pod kůži snad každému. K tomu připočtěte fajn nápad a technické zpracování na úrovni tolerovatelné (viž výše ;) a máte předem jasný ústřední hit AF 2011. Předpovídala jsem mu osud podobný OK 2 be gay před třemi lety – že si ho všichni budou téměř neustále pobrukovat, ať už budou chtít nebo ne. To, že vyhraje i úplně celou soutěž, mě ovšem překvapilo. Moje předpovědi zahrnovaly totiž spíš scénář, ve kterém si návštěvníci zpívajíce tuto píseň budou strhávat oblečení a pobíhat po Brně nebo aspoň po prostorách festu. Jestli je dobře nebo špatně, že k tomu nakonec nedošlo, nechám na vás ;o)

foto: oficiální galerie Animefestu (Sargas a Yuri)
video: La Hime

This entry was posted on Středa, Červen 15th, 2011 at 09:01 and is filed under Reporty. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.