Pokud jste viděli film Kaze tačinu (Zvedá se vítr) nebo alespoň trailer, patrně jste zaregistrovali jeho ústřední píseň. Možná už ale nevíte, že pochází už z roku 1973 a skrývá se za ní víc, než by se mohlo zdát.
Autorkou a interpretkou písně je japonská zpěvačka Yumi Matsutoya* (za svobodna Yumi Arai), v Japonsku známá také pod přezdívkou Yuming (ユーミン). Znát ji můžete díky jiné ghibliovce – obě nejznámější písničky z Doručovací služby čarodějky Kiki jsou totiž také od ní. A stejně jako Hikókigumo, tak Rúžu no dengon i Jasašisa ni cucumareta nara vznikly mnohem dříve než film. Tyto konkrétně téměř o 15 let.
Pokud jde o Hikókigumo, tak tato píseň je dokonce o více než 40 let starší než film, ve kterém se objevuje. Yuming ji složila údajně ve svých šestnácti letech, tedy v roce 1970, v zármutku ze smrti své blízké kamarádky**, která byla dlouhodobě nemocná a zemřela velmi mladá. Znaly se už od základní školy, byly si velmi blízké a když se Yuming jednou po návratu do rodného města dozvěděla tu strašnou zprávu, napsala píseň, která byla později jedním z jejích prvních vydaných singlů (vydána byla v roce 1973). Byla tedy jednou z těch, které nastartovaly její kariéru. Přesto ale celkově v rámci její tvorby patřila spíše k méně úspěšným.
O 40 let později vydala Yuming kompilační album Nihon no Koi to, Yuming to – The Best of Yumi Matsutoya 40th Anniversary, na kterém Hikókigumo poprvé slyšel jeden z producentů Kaze tačinu a píseň ho dojala. Když si ji později poslechl i režisér Miyazaki, byl prý okamžitě rozhodnut. A tak se stalo, že přímo na pódiu jakéhosi eventu k Blu-ray vydání Kiki byla zpěvačce veřejně učiněna nabídka k použití její písně do nového filmu. Ta s radostí souhlasila. Píseň se k filmu výborně hodí, a to rovnou ve více rovinách, tedy nejen leteckým tématem, ale i dalším, který by se dal asi považovat za spoiler. Podívejte se radši na trailer:
V červenci 2013, kdy šel film Kaze tačinu do kin, se song dočkal digitální re-edice, velmi rychle se vyšplhal na první příčky japonských hitparád a byl v tu dobu také jednou z nejhranějších skladeb v Japonsku. V srpnu to pokračovalo vydáním fyzických nosičů (vč. vinylu) a limitované edice souvisejícího artbooku. Vznikl i nový klip, ze kterého je ale na youtube ke shlédnutí pouze část.
Překlad
Jelikož jsem na internetu narazila na několik anglických překladů, které se dost lišily, rozhodla jsem se ponořit do originálu a spáchat také jeden vlastní. Militantní japanisté snad prominou, případně nabídnou konstruktivní připomínky.
Už samotný název je tak trochu oříškem, protože slovo hikókigumo, v doslovném překladu letadlový mrak, označuje takové ty čáry, co se dělají na obloze po průletu letadla, a čeština pro to žádné pěkné slovo nebo sousloví opravdu nemá. Pokud vás nějaké chytré napadne, těším se na vaše návrhy v komentářích. Jak asi víte, japonština, zvláště v poetických textech, není úplně nejexaktnějším jazykem, takže tady máte můj výklad (to bude pravděpodobně vhodnější označení než překlad).
Bílá stezka vede až k oblakům
Opar horkého vzduchu halí dívku na ní
Nikým nepovšimnuta, osamocená
Ta dívka stoupá
Ničeho se nebojí a vzlétá
Oblohu obdivujíc
Nebem běží
Její život je pára za letadlem
Skrz to vysoké okno
I těsně před svou smrtí
Hleděla ta dívka na nebe?
To už se nikdy nedozvíme
Ostatní lidé to nikdy nepochopí
Myslí pouze na to, že byla příliš mladá
Přesto ale byla šťastná
Oblohu obdivujíc
Nebem běží
Její život je pára za letadlem
Bonus
Existuje i anglická verze písně s volným překladem, kterou nazpívala Susan Boyle v roce 2010 jako bonusovou stopu k japonskému vydání jednoho ze svých CD.
Zdroje
* Pro vlastní jména používám jejich oficiální anglický přepis
** Mohlo jít i o kamaráda, zdroje se v tomto rozchází a v písni také není pohlaví jednoznačně určené
