Avenue Q je unikátní, úžasný, vtipný, geniální a vlastně asi i můj vůbec nejoblíbenější muzikál. Původem je z Broadwaye, ale za těch 8 let, co už existuje, se už začal šířit i za oceán. Loni jsem měla konečně možnost ho vidět v Londýně. Když jsem se o tom ale pak pokoušela nadšeně vyprávět přátelům, zjistila jsem, že spousta lidí vůbec netuší, o co jde. Proto jsem se rozhodla napsat tenhle shrnující osvětový článek :)

Na tomto místě by se nejspíš hodilo nějaké upozornění o nepřístupnosti pro děti a mládež. Původní oficiální varování znělo, že muzikál není vhodný pro děti do 12 let, protože obsahuje „full puppet nudity (including graphic simulated sex between puppets)“. Dneska jsem se ale na oficiálním webu dočetla, že pro děti sice ne, ale pro teenagery je zcela vhodný a doporučený, protože obsahuje spoustu poučení o reálném životě. Takže pokud se nebojíte loutkového sexu a písniček o pornu na internetu, můžete směle číst dál.

O co jde?

Vezmeme to tedy z gruntu. Avenue Q je muzikál. Loutkový muzikál. Pro dospělé. O životě. A zatraceně dobrý. A vtipný. Tyto počáteční znalosti by vám měly stačit.

Jde o muzikál, který odstartoval v roce 2003 na Broadwayi a okamžitě si získal ohromnou popularitu u diváků i kritiků. V Evropě se začal hrát v roce 2006 na londýnském West Endu. Celý koncept je z velké části parodií na dětský pořad Sesame Street (u nás myslím běžel pod názvem Sezame, otevři se). Je to v podstatě taková Sesame Street pro dospělé. Více než polovinu postav Avenue Q představují loutky (ne nepodobné tzv. Muppets ze Sesame Street), na podiu s nimi ovšem zároveň vystupují živí herci a kupodivu to funguje to výborně. Problémy, které se v Avenue Q řeší, jsou také radikálně „dospělejší“ než v dětských pořadech, o pár z nich by se možná ani nemělo mluvit před desátou večerní. Většina z nich je ale dost univerzální – láska, práce, smysl života…

Na Avenue Q je asi nejúžasnější, že originálním způsobem naráží na snad všechny zásadní problémy současné společnosti – od rasismu po homosexualitu – a ze všech si zvládá utahovat s naprostou lehkostí a nadhledem. Občas ovšem dokonce nabízí i neotřelá řešení daných problémů a můžete si z ní tedy odnést i nějaké to poučení („Kdybychom si přiznali, že jsme všichni tak trošku rasisiti, hned by se nám žilo líp“).

Příběh a postavy

Příběh se odehrává ve fiktivní ulici Avenue Q v new Yorku a sleduje poměrně krátký úsek v životech některých místních rezidentů. Začíná příchodem čerstvého absolventa Princetona, který hledá byt, práci a smysl života, na Avenue Q.

Hlavní postavy i styl celé Avenue Q vám nejlépe přiblíží jedna z úvodních písniček – It Sucks To Be Me:

Princeton – Čerstvý absolvent, který má krom Bc. diplomu z angličtiny zcela prázdné kapsy. Zato má zatím spoustu ideálů a chystá se najít smysl svého života.

Kate Monster – Asistentka učitelky ve školce a zástupce chlupaté rasové menšiny. Jejím snem je najít pravou lásku a otevřít si školu pro příšerky.

Rod – Homosexuální finančník, který tají svou sexuální orientaci a vymýšlí si, že má přítelkyni v Kanadě. Je tajně zamilovaný do svého spolubydlícího. Parodie na Ernieho ze Sesame Street.

Nicky – Rodův spolubydlící. Zcela heterosexuální. O Rodově orientaci ví a snaží se ho přimět k veřejnému přiznání a najít mu přítele. Parodie na Berta ze Sesame Street.

Trekkie Monster – Parodie na Cookie Monster. Starý ouchylák věčně sedící doma a sosající porno z netu. Původně prý měl být i zarytým fanouškem Star Treku (proto to jméno ;o) Jeho „loutku“ ovládají dva herci zároveň.

Brian – Looser, kterému táhne na 33 a stále se potlouká od jedné krátkodobé práce k druhé.

Christmas Eve – Japonská terapeutka, která věčně nemá klienty (zato má skvělý přízvuk ^^). Brianova snoubenka.

Gary Coleman – Skutečná postava. Dětská hvězda amerického seriálu Different Strokes. Podle scénáře ho rodiče obrali o všechno, co v mládí vydělal, tak teď dělá domovníka na Avenue Q.

Bad idea bears – Tipuji, že parodie na Carebears. Jsou naprosto úžasní a nepopsatelní. To se prostě musí vidět.

Písničky

I když vám název Avenue Q vůbec nic neříká, možná nyní zjistíte, že z ní stejně některé písničky vlastně už znáte. Pokud se trochu více pohybujete na internetu, je to více než pravděpodobné.

Na písničkách z Avenue Q lze krásně demonstrovat ducha a atmosféru celého představení. A co je na nich nejlepší, nemusíte vůbec znát muzikál ani jeho příběh, aby vás oslovily. Předkládám vám seznam svých nejoblíbenějších:

It Sucks to Be Me – Úvodní písnička, která představuje všechny hlavní postavy a důvody, proč jsou jejich životy na hovno. Vložená výše v článku.

If You Were Gay – Nicky sděluje Rodovi, že kdyby byl (hypoteticky) gay, vůbec by mu to nevadilo. VIDEO Dost často zneužívaná pro AMVčka (asi tušíte z jakého žánru ;) Pro příklad jedno známé z Gravitation.

Everyone’s A Little Bit Racist – Taktéž výše zmiňovaný song, který se po svém dívá na problematiku rasismu. „Everyone’s a little bit racist, it’s trueee, but everyone is just about as racist as youuuu“ VIDEO

The Internet Is For Porn – Tenhle song snad ani není potřeba představovat, na internetu se okamžitě stal ohromným hitem (a takovým memem, že si dokonce vysloužil i vlastní zápis na Know Your Meme). Kate chce učit děti ve školce pracovat s internetem a Trekkie ničí její ideály o lidech i internetu. VIDEO. AMVčka a další derivace najdete na onom linku na KYM.

I’m Not Wearing Underwear Today – Půlminutová vsuvka, která se nám nesnaží sdělit nic jiného, než že Brian dnes na sobě nemá spodky. Randomness FTW! VIDEO

There’s a Fine, Fine Line – Jeden z nejlepších songů o lásce ever. Je o tom, že mezi láskou a ztrátou času není někdy úplně jasná dělící čára, a zpívá ji kdo jiný než Kate. VIDEO

Schadenfreude – aneb škodolibá radost, z toho, že se někomu jinému něco nedaří. „Right now you are down and out and feeling really crappy. And when I see how sad you are it sort of makes me… Happy!“ Konkrétních příkladů najdete kopu přímo v písničce. VIDEO s textem (ne vždy úplně dokonalým)

I Wish I Could Go Back to College – Jedna z nejsmutnějších, nejdojemnějších a nejpravdivějších písní v celé Avenue Q. Pokud už máte veškerou školní docházku za sebou, připravte si kapesníčky pro případné nostalgické záchvaty. VIDEO

Londýnská verze

Přestože jsem znala celý soundtrack i příběh nazpaměť, vidět to naživo mělo rozhodně smysl. V reálné verzi je spousta scén, o kterých jsem neměla tušení, a i pár odlišností anglické verze od té americké se našlo. Například:

• Garyho v Londýně hraje chlap a je tam v úvodu líp vysvětleno, kdo vlastně je
• vtipy o Polácích vyměněny za vtipy o Francouzích
• Korean Deli vyměněno za Chinese Restaurant
• a další…

I přes odlišnosti to ale pořád bylo stejně boží. Navíc bylo hercům parádně rozumět (což mě, po celém dni stráveném v Londýně a pokusech rozšifrovat jazyk místních obyvatel (vzdáleně podobný angličtině ;o), velmi příjemně překvapilo).

Pokud se ale teď chystáte okamžitě sbalit kufr a vyrazit směr Londýn, zadržte. Na West Endu už Avenue Q bohužel nehrají (skončili loni v září po pěti letech). Ale nezoufejte, nepřestali ji hrát úplně, momentálně jsou s ní na turné po Británii. Aktuality můžete sledovat na jejich facebooku nebo stránkách.

A kdo umíte švédsky, můžete si zajet na první cizojazyčnou verzi Avenue Q do Stockholmu. A kdo ví, třeba jednou dorazí i někam blíž.

Jako malou kompenzaci přikládám ještě naskenovaný program z divadla:

[Show as slideshow]

Avenue Q bych opravdu doporučila všem, kteří nemají patologickou averzi k muzikálům, loutkám nebo humoru. Pokud budete mít příležitost ji někde zhlédnout, určitě neváhejte!

většina obrázků převzata z oficiální stránky (avenueq.com)

This entry was posted on Čtvrtek, Březen 3rd, 2011 at 11:48 and is filed under Články. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.