Pouze se čtvrtletním zpožděním přináším tentokrát další směsici náhodných věcí, které mě v loňském roce nadchly a chtěla bych se o ně podělit, pro případ, že je třeba neznáte.
Strange Planet
Komix, který si začátkem roku zamilovali snad všichni a v současné době už snad ani nepotřebuje představit. Jaké je to na planetě, kde je vlastně všechno jako u nás… Původně instagramová záležitost, momentálně už dávno i na jiných platformách a dokonce právě teď vychází už druhá kniha.
We Bare Bears
Dlouho jsem nepotkala seriál (kreslený ani hraný), který by mi sednul natolik, že bych měla i potřebu pořizovat si k němu merch. A hele, najednou kde se vzal, tu se vzal dětský seriál o hipster medvědech žijících v San Franciscu. O tom, jestli je vlastně primárně určený pro děti, by se dalo polemizovat, každopádně takhle si představuju moderní animák. Perfektní postavy, pozitivní poselství, vtipné zápletky a hlavně aktuální témata (minimálně mojí sociální bublině až nebezpečně blízká). Ve kterém jiném seriálu jste zažili řešení vašich každodenních first world problems jako „aplikace není dostupná pro vaše zařízení“ nebo „nikdo se mnou nechce na anime con“?
Do They Know It’s Europe?
A teď jeden tip přímo od (mého polyglotího evropského) srdíčka. Šušká se, že existuje tajná evropská síť moderátorů satirických Late Night Show, která zasáhne vždy, když je třeba. Nebo aspoň čas od času produkuje geniální videa s přesahem. Pamatujete na Every Second Counts?
Tak tentokrát šlo o společný proevropský song pod názvem Do they know it’s Europe. Každá země má vlastní verzi, ve které moderátoři vypichují to nejdůležitější z jejich místní kultury, a pak je tu jeden velký megamix, který vlastně vystihuje Evropu v kostce. Je tam prostě všechno – Guláš, šneci, Komisař Rex, Leopardi… „odkud se vzali ti leopardi?“
Nevím, co z toho všeho vypíchnout dřív – to, že je krásný, jak si všichni umí udělat ze své země adekvátní srandu, že Skavlan je tam za Norsko i Švédsko (jelikož je Nor, co má talkshow ve Švédsku), že Jan Böhmermann je prostě největší borec, nebo že ti chorvatští leopardi mě prostě vždycky rozsekají?
Tak či tak, ve výsledku tu prostě máme extrémně humorný, ale v jádru i dojemný lovesong spojené Evropě. Nebo to dojímá jen mě? Ok, asi jen mě, nevadí. Stejně je to masterpiece a nic lepšího jsem fakt za celý rok neviděla. A tady máte ještě full verzi.
BirdNET
Pokémoni jsou out, sbírejte živé ptáky! Teda jenom jejich hlasy. Appka BirdNET umí nahrát zpěv jakéhokoliv ptáka ve vašem okolí, poslat to neuronové síti do Německa a říct vám, koho jste to právě nahráli. Takže kromě toho, že vám odpoví na letité otázky typu „kterej ptáček takhle hezky zpívá“, případně „kterej hajzlík vydává tyhle nepříjemný skřeky tahle brzo po ránu každej den“, také ukládá vaše nálezy a můžete si tak dělat sbírku.
Takový ptačí Shazam, prostě. Konečně jsem se díky tomu naučila, který zvuk patří ke kterému ptákovi a jako bonus i jejich anglické názvy. Škoda jen, že jsem to od léta už zase skoro všechno zapomněla.
Kromě rozpoznávání hlasů ptáků má tahle appka ale i jedno vedlejší využití. Když potřebujete, aby ptáci ve vašem okolí ztichli, stačí zapnout v aplikaci nahrávání a zákon schválnosti se už o zbytek postará.
No Man’s Land
Frank Turner se zase překonal a tím pádem se opět dostal na můj roční seznam tipů, tentokrát se svým novým albem (+ podcastem) No Man’s Land. Nikomu jinému bych asi koncepční album jen tak nežrala, ale tomuhle jsem dala šanci a stojí to za to.
Všechny písničky jsou o málo známých ženách z historie, které mají pozoruhodné životní příběhy a to v různých rovinách. Každá písnička je žánrově spojená s danou ženou a její dobou, což je extrémně cool, takže tam najdete songy laděné do jazzova, rockova ale třeba i byzantského chorálu.
K albu vznikl i podcast, který se v každém díle věnuje jednomu příběhu, jedné písničce a přijde mi, že je to nejlepší cesta, jak k těm songům a osobnostem získat informace tak, abyste vše dokázali náležitě ocenit a ještě si z toho něco odnesli. Frank se v podcastu vydává dělat rozhovory s odborníky a zahrát ty písničky do míst, které s danou ženou souvisejí, a je to prostě něco o dost jiného, než písničky a podcasty, které běžně posloucháte. Aspoň pro mě.
Já jsem se díky celému tomu projektu něco naučila, mám nad čím přemýšlet, mám co nového poslouchat a navíc mám i nové položky na seznamu dalších míst v Londýně, kam se musím příště vypravit!
Kaguja-sama wa kokurasetai
Máte rádi anime s dlouhými propracovanými mentálními souboji, ale nemáte zrovna náladu na nic dramatického a dali byste si spíš komedii? Tak právě pro vás a pro tuto chvíli byla stvořená Kaguja-sama. Anime s kompletním názvem Kaguja-sama wa kokurasetai: Tensaitači no ren’ai zunósen (Slečna Kaguja chce, aby jí byla vyznána láska – romantický mentální souboj dvou géniů) je přesně tím, co název napovídá – seriálem s dlouhými mentálními souboji, ve kterých jde o to, kdo ze dvou géniů jako první tomu druhému vyzná lásku, a tedy prohraje.
Ústředními postavami jsou dva elitní studenti (předseda a místopředsedkyně školní rady), kteří jsou do sebe očividně zamilovaní, ale ani jeden z nich to nechce říct jako první, tak radši spřádají komplikované plány a myšlenkové postupy, jak donutit toho druhého, aby se jim musel nejdřív vyznat on. Protože jsou oba příliš hrdí na to, aby to řekli jako první, a zároveň si oba o sobě myslí, že jsou dost chytří a mazaní, aby se jim povedlo k tomu donutit protistranu.
Víc se o tom rozpovídal Meon ve svém videu, případně vlastně i já ve svých anime doporučeních za rok 2019.
V pozadí prvoplánové zábavy ale Kaguja i tak trochu ukazuje, jak těžké je žít v japonské konvencemi svázané společnosti, zvlášť když máte nějaké postavení a ještě k tomu velkou hrdost. Ale určitě se tím nenechte odradit, třeba to ani tolik nepostřehnete. Namísto toho vás zkusím nalákat ještě tím, že se v seriálu vyskytuje pes, co se jmenuje doslova PESu.
TLDR News
Snažili jste se v minulém roce pochopit současný stav britské politiky a Brexitu a ještě si průběžně udržet povědomí o aktuálním dění a vývoji? Nebyl k tomu podle mě lepší nástroj než kanál TLDR News.
Stručně, jednoduše a s pěknými animacemi vysvětlované aktuální události, původně nejen okolo Brexitu, ale pak toho bylo tolik, že neměli moc na jiná témata čas. Každopádně nedávno tvůrci rozjeli i kanál TLDR News EU a to si myslím bude taky stát za to.
Tuca & Bertie
Říkala jsem, že Medvědi jsou animák nejvíc se blížící našim mileniálským životům a problémům, co jsem kdy viděla? No, tak to jsem ještě neznala Tucu & Bertie. Protože tohle obsahuje i myšlenky typu „vzít si hypotéku na 30 let je ale hrozně psychicky nepříjemný“. Nezní vám to povědomě?
Seriál zpočátku tvářící se jako barevná smršť zážitků ze ztřeštěného života dvou kamarádek zcela odlišných povah se poměrně rychle stává něčím mnohem víc a na konci zabíhá do tak niterních témat, že byste to na začátku vůbec nečekali. Nechci spoilovat, ale stojí to za zhlédnutí.
I když ne každému musí sednout výtvarný styl nebo humor. Obecně to taky asi o něco víc ocení ženská část diváků, ale doporučila bych to klidně všem. Jen se nenechte odradit prvním dílem. A to vlastně platilo i u Medvědů. Proč ty první díly seriálů tak často nejsou vůbec reprezentativní vzhledem ke zbytku série?
Strong Songs
Pokud se rádi pitváte v písničkách a posloucháte podcasty, zaručeně se vám budou líbit Strong Songs. Jde o podcast geniálního Kirka Hamiltona, který v každém díle rozebírá nějaký světový hit, ale fakt podrobně, až do posledního cinknutí někde v pozadí. Po poslechu rozboru sice hrozí, že už pro vás poslech daných písní nikdy nebude jako dřív, ale přesto to stojí za to.
Já si úplně nejvíc užívám části, kde pustí kousek rozebírané písničky s tím, ať si posluchači zkusí, jestli TO tam uslyší. To „TO“ může být cokoliv od změny rytmu, nečekaného nástroje v pozadí po zachvění v hlase nebo pozměněnou basovou linku. Ale ten pocit, když zjistím že jsem TO tam fakt slyšela a správně, je k nezaplacení! Za mě určitě podcast roku.
Kongen Befaler
Ví se o mně, že sleduju divný (ale většinou extra vtipný) norský pořady. Co když ale tentokrát ten pořad není originálně norskej, ale britskej a přesto pořád hodně dobrej? Jackpot! Mám toho ke koukání 2x tolik a bez rozmyslu můžu doporučit jak původního Taskmastera, tak norskou verzi Kongen Befaler. Taskmastera už od roku 2015 stihlo vyjít 9 řad, ale Kongen Befaler má zase v sobě Ylvis (ač je ho na světě jen 10 dílů).
A o co vlastně jde? 5 komiků plní nezávisle na sobě nejrůznější úkoly (všichni stejné). Většinou na to mají omezený čas a k dispozici vše, co najdou v domě. Úkoly mohou být nejrůznější od za 20 minut nasbírejte do kalíšku co nejvíce slz, přes odtáhněte tenhle zahradní domek co nejdál po městě, až po natočte klip, který bude dávat smysl pozpátku (a máte na to 30 minut). Každý řeší úkol svým osobitým způsobem a tak se třeba stane, že zadání „vylejte vodu z vany, aniž byste ji vypustili nebo převrhli“ někdo řeší kýblem, někdo botou, někdo sifonem, ale někdo taky obřím plyšovým medvědem nebo motorem z motorového člunu. A je neuvěřitelná zábava to sledovat.
A protože norská verze není nikde veřejně dostupná s titulky (jen pár ukázek), hodím vám sem pro představu ukázky z původního britského Taskmastera, který má poměrně nově i oficiální Youtube kanál, kam dali kompletní první řadu a spoustu klipů z dalších.
A jelikož jsem se rozhodla vybrat jen 10 věcí, zbylo mi tu ještě pár čestných tipů a objevů, které nahodím takhle na konec jen pomocí odkazů:
- Carole & Tuesday – nejlepší loňské hudební anime, na Netflixu i s českými titulky (jejich kvalitu jsem nezkoumala)
- Klartale.no – zjednodušeně psané zprávy v norštině (skvělé pro lidi, co se učí, i místní s problémy se čtením)
- SouBoyz – české Epic Rap Battles
- Over the Garden Wall – nejlepší podzimní/halloweenský seriál s nečekaným zvratem v každém díle
Tak zas za rok!
