Mistrovství České republiky v tanečních hrách 2009 se konalo 8.11. během veletrhu Digitex na Brněnském výstavišti. Loni, kdy jsem poprvé uvažovala o účasti na MČR, jsem nakonec dala přednost jiné akci, ale letos už jsem byla pevně odhodlaná jet. Sice jsem celkem váhala, jestli soutěžit, ale chtěla jsem tam prostě být, minimálně jako divák. No a když už jsem se kvůli tomu měla trmácet až do Brna, byla by přece škoda to aspoň nezkusit.
A tak jsem v neděli osmého v šest ráno popadla tenisky, sukni a pití a vyrazila na vlak v spolu s Jarníkem, který jel se mnou, aby mi dělal společnost, psychickou podporu a taky aby mohl obhlédnout novinky na Digitexu.
Nejdřív jsme dorazili ke stánku rare-items v pavilonu G, kde to na mistrovství nevypadalo ani za mák. Odtamtud jsme ale byli posláni do Céčka, kde bylo vše už v plném proudu. Potěšilo mě, že vidím hard impacty a taky nějaké známé tváře :)
MČR probíhalo tak, že dopoledne se hrála kvalifikace, které se mohl zúčastnit kdokoliv, a odpoledne se pak 8 nejlepších hráčů z kvalifikace utkalo v hlavním turnaji. Kvalifikace fungovala tím způsobem, že si každý vybral dva z pěti předem nalosovaných songů obtížnosti Expert 9 a ty odskákal. Kriteriem pro postup byl součet získaných procent.
Nalosované songy byly Dawn, Da Roots, Disconnected-hyper, Flying High (nebo Fly Away? ^.^‘) a We Know What to Do. Hrálo se na zmíněných Impact Arcade hardpadech s přidělanými přenosnými bary, které působily docela vtipně, ale svému účelu snad posloužily (já to neposoudím, tu věc pořád ještě používat neumím ^.^‘) Měli jsme šanci tréninkového songu (tedy oťapkat si náčiní nanečisto), které jsem samozřejmě využila. S radostí jsem zjistila, že mi přesnost zase „funguje“. Po Advíkovém fiasku jsem se totiž bála, že chyba je vážně ve mně a ať vlezu na jakýkoliv jiný pad než můj domácí, budou výsledky hrozivé. Impacty ale nezklamaly, s těmi jsem prostě kompatibilní :D I speedmody byly „jako doma“, takže pro mě výchozí pozice naprosto ideální.
Když jsem se pak rozhodovala, co budu na kvalifikaci skákat, Da Roots pro mě byla jasná volba ;o) Ovšem to byla jasná volba skoro pro všechny, zásadní otázkou zůstávala druhá skladba. Nakonec jsem se rozhodla pro We Know What To Do, která mi přišla nejpřijatelnější, přestože je dost ošemetná. Je to tam samá fialová (triola) a je v ní spousta gallopů. (Pro nezainteresované: má to divnej rytmus a ještě se u toho musí směšně poskakovat :) Odskákala jsem je tak, že jsem s výsledky byla celkem spokojená. Da Roots na tuším 88 a WKWTD na 80.
V pauze při čekání na výsledky jsme vyrazili obhlédnout veletrh a splašit někde nějaké jídlo. Veletrh Sport life mě příjemně překvapil. Do té doby jsem v životě na žádném veletrhu nebyla, takže nemůžu posuzovat, jak co bylo dřív a teď, jak se věci mění k lepšímu/horšímu atd. Každopádně mě potěšilo, že spousta stánků byla zaměřená (i) na koncové zákazníky, což jsem nečekala. Zvlášť ve sportovních pavilonech to konkrétně znamenalo, že zde bylo možné očumovat a vyzkoušet různá sportovní udělátka, jezdítka a hejblátka. Digitex a Interkamera pak působily poměrně chudším dojmem (na to, že to mají být pozůstatky slavného Invexu), ale možná to bylo tím, že neděle byla už posledním dnem veletrhů. Ani o jídlo nebyla nouze a místní EXPO kebab mi moc chutnal :)
Když jsme se vrátili do „turnajového“ pavilonu C, zjistili jsme fascinující novinu. Postoupila jsem! Hurá. To mi naprosto stačilo ke štěstí. Už jsem do toho Brna nejela zbytečně. Mistrovství mělo vypuknout na hlavním podiu pavilonu, až skončí právě probíhající veleturnaj v Counter Striku, což nikdo nevěděl, kdy vlastně bude, tak jsme se šli ještě jednou cournout po ostatních pavilonech. Třeba ten věnovaný zimním sportům mi byl hodně sympatický, ale podařilo se nám z něj odejít včas, tj. dokud do sebe CSkaři na podiu ještě pořád stříleli. Jednou ale přestat museli, vyhlásili své vítěze a uvolnili podium (pro nás) nejdůležitější události dne – finále Mistrovství ČR v tanečních hrách.
Technika byla na podium nainstalovaná téměř v mžiku a už nás 8 postupujících někdo volal na podium. Tak jsme si tam vylezli, poslechli si proslov hlavního uvaděče, který obecenstvu sestávajícímu se z asi dvaceti čumilů vysvětlil, že teď se tu bude bojovat o titul „mistra tanečních podložek“ a šlo se na věc.
Finále se hrálo jednoduchým pavoukem – single elimination a best of 3. Laicky řečeno: na dva vítězný a kdo prohraje, končí. Kompletní pravidla ZDE, kdyby někoho zajímaly. Mým protivníkem byl MaJJ a jelikož měl lepší výsledky v kvalifikaci, rozhodl, že jako první budu vybírat já. Vybírané songy měly být Hard 8+, tak jsem vzala svou klasiku nejklasičtější – Renaissance. No a projela jsem ji, i když poměrně těsně. Myslím, že to bylo něco jako 94.9% a 95,4%. Každopádně, když pak MaJJ vybral (dobrovolně o.O) Summer in Belize, věděla jsem, že už nemám šanci rozhodně a snažila jsem se jen odskákat to tak, abych si neuřízla moc velkou ostudu. Chvílemi mi ale stejně ulítával pohled na to, jak to protihráč s klidem dává, což mi na soustředění moc nepřidávalo. XD Dopadlo to pak na nějakých 77% a bylo vymalováno. Ovšem musím uznat, že MaJJ je fakt dobrej!
Když jsem popadla dech, jala jsem se napjatě sledovat další vývoj turnaje. Na podiu zrovna usilovně dupali Zennie a Kubago rychlostí, kterou jsem téměř nestačila sledovat. Během jejich řádění ale začaly technické problémy – počítač začal jeden pad úplně ignorovat. No nic, zkusilo se to znovu… a stalo se to znovu. Kluci takhle ten svůj souboj opakovali snad pětkrát. Divila jsem se, kde berou tu sílu. Technické potíže sux (a to nemluvím o tom, že na začátku odmítal spolupracovat mikrofon), ale byla to prostě smůla. Bohužel to odradilo i drastickou většinu diváků, takže když byl problém vyřešen, sledovala turnaj už jen hrstka lidí.
Dál už vše probíhalo tak, jak mělo. A výsledky víceméně podle očekávání – až na jedno velké překvapení. Tím překvapením se ukázal být MaJJ, který v semifinále porazil Centime a dostal se tak do finále proti S’Tsung. Měla jsem z něho radost (že jsem se nechala porazit někým fakt dobrým :D) První místo ale přece jen s přehledem urvala S‘Tsung. O třetí místo se poprali Centime a Zennie, z čehož vítězně vyšla Centime.
Celkové výsledky vypadají tedy takto: 1. S’Tsung; 2. MaJJ; 3.Centime. Téměř celý turnaj excelentně moderoval Srandista. Ta role se mu tak zalíbila, že se na konci snad ani nechtěl vzdát mikrofonu. Před vyhlášením přišla na řadu lehce brutální „divácká soutěž“ pro přilákání publika. Soutež ve smyslu „hodím mezi vás tenhle pad a kdo si ho urve, tomu zůstane“ vyvolala doslova masakr. Tedy aspoň mně to tak připadalo a to jsem byla pouze na kraji bojující skupinky. Následovalo vyhlášení, ještě jeden hozený pad, ke kterému už jsem se ani nepokoušela přiblížit, rozloučení a hurá domů.
Byl to ale příjemný a vydařený den, příště půjdu zas. Jen musím za ten rok zas trochu potrénovat :)
fotky: (c)Molík a Jarník
Není důležité vyhrát, ale zůčastnit se. navíc si myslím, že postoupit mezi osm nejlepších není žádná ostuda, pravda nevyznám se, ale řekla bych, že je to velký úspěch. Mě osobně fascinuje, že někdo dovede hopkat do rytmu. Melodii v písničce pochytím, ale rytmus je věc, kterou jsem dodnes neodhalila. Každopádně hlavně, že se ti tam líbilo:)
Teda, moc pěkný report a díky, že jsi mi připomněla kvalifikační songy. Pač jsem je s přehledem zapomněla a nikde jsem je nemohla najít.
Pro nás to byla taky fajn akce, až na ten stres okolo. Příště to snad bude klidnější.
Centime: Dík :) Ale těma kvalifikačníma songama si úplně jistá nejsem. Doufala jsem, že se tu zjeví někdo povolanější a třeba mě opraví :D Teda Dawn, Da Roots a WKWTD určitě, ale ty další dvě… za ty bych nedala do ohně ani malíček ;o)